Pracovní cyklus:

Kliková hřídel je zalomená hřídel podle počtu válců a jejich uspořád.

Uspořádání:

Každé uspořádání válců motoru má své výhody a velká většina možných konstrukcí je použita v motocyklech. Počet válců se pohybuje od 1 do 6. Ve vyjímečných případech je válců např. 48 u konstrukcí anglického nadšence Simona Whitelocka.
Jednoválec: dvoutaktní motor má zapalování každou otáčku, motor čytřtaktní každou druhou otáčku vykonává práci což se projevuje i tvrdým chodem motoru. Používá se převážně u skůtrů, krosek a endur a to díky své nízké hmotnosti. U jednoválců je relativně amlá spotřeba paliva i oleje. Lze částěčně vyvážit setrvačné síly I. řádu a síly II. vyvážit nelze. Objemy se pohybují až např. 800 pro Suzuki DR Big, běžně je však horní hranice okolo 600ccm - Dominator, DR, Savage, XT atd.
Dvouválec: používá se uspořádání řadového, vidlicového nebo typu boxer. V případě 4T motorů jsou rozdíly následující. Pokud jsou válce vedle sebe je možné zalomení kliky po 180° nebo po 360°. Pokud bychom chtěli vyvážený motor z hlediska zapalování sáhneme po klice 720° (2 otáčky na 1 cyklus) / 2 (dva válce) = 360°. To však přinese nutnost vyvažovat setrvačné síly I. řádu a II.řádu vyvážit ani nelze. Setrvačné momenty I. a II. řádu jsou vyváženy. Motor např. GS500 má zalomení kliky po 180° což sice dá požadavek na vyvažování momentů, ale setrvačné síly I. řádu jsou zcela vyváženy a II. řádu lze vyvážit. Boxer bere z dvou předchozích variant řadového uložení vždy to lepší za cenu větší konstrukce. Motory do V se dělají s různými úhly mezi válci (60°, 90°). Vyžadují společně s boxery složitější konstrukci (dvě hlavy, dvoje vačkové hřídele, atd. často jsou oba válce konstručkně stejné případně jen s malými detaily což ulehčuje a zlevňuje výrobu). Z obrázku níže je zřejmé pořadí zapalování.

autor: GSX-Roll